Od klempířského učiliště až do Anglie
Tomáš vystudoval střední odborné učiliště v Lutíně, kde se vyučil klempířem. Po škole ale cítil, že chce poznat svět a získat nové zkušenosti. Rozhodl se proto odjet do Anglie, konkrétně do přímořského města Blackpool. Začátky nebyly jednoduché. Pracoval jako pomocná síla v různých výrobních provozech – například v továrně na pizzu, na lososí farmě nebo na farmě s bramborami. Byla to tvrdá manuální práce, ale jak Tomáš říká, byla to pro něj opravdová škola života. Po několika letech se díky zlepšující se angličtině posunul dál a začal pracovat v zábavním parku s atrakcemi. V tomto centru se pořádaly velké oslavy, narozeniny i rozlučky se svobodou. Nejprve pracoval jako obsluha, později přešel na údržbu atrakcí. S úsměvem dnes dodává: „Naštěstí po mém zásahu nikdy nikdo z atrakce nespadl.“
Návrat domů a cesta k nástrojařině
Po návratu do České republiky se Tomáš díky znalosti angličtiny rychle uplatnil – a jak sám říká, práce si ho tak trochu našla sama. Nastoupil k nám do Weby, kde začínal jako pomocný nástrojář. Postupně se vypracoval na plnohodnotného nástrojaře a sbíral další zkušenosti v oboru. Jeho kariéra se ale znovu rozšířila o zahraniční kapitolu – dostal pracovní nabídku v Německu, kde pracoval jako nástrojař přibližně rok. Po absolvování intenzivního kurzu němčiny se posunul ještě dál a stal se zástupcem mistra, což byla pozice, kterou vykonával zhruba tři roky. Právě tam se také naučil pracovat se systémem Softzona (deformační zóna), což jsou zkušenosti, které využívá dodnes. Nakonec se po dohodě s vedením vrátil zpět do České republiky, kde dnes působí jako předávací technik. Díky svým mezinárodním zkušenostem nemá problém vyjet za zákazníky do zahraničí a podílet se na předávání nástrojů přímo na místě.
Každý den jiný
Na své práci má Tomáš rád především její různorodost. „Nedělám pořád dokola to samé. Každý projekt je jiný a pokaždé přinese nové výzvy,“ říká. Velkou motivací je pro něj také moment, kdy se podaří celý projekt dotáhnout do konce a zákazník je spokojený. Právě ten pocit z dobře odvedené práce je podle něj jednou z největších odměn.
Auta, hory a čas s rodinou
Když zrovna není v práci, najdete Tomáše nejčastěji u jeho další velké vášně – aut. Ve volném čase se jim aktivně věnuje a dokonce si kvůli tomu staví vlastní malou dílnu. Velkou roli v jeho životě ale hraje také rodina. Rád tráví čas se svou partnerkou, dětmi a jejich psem. Pohyb je pro něj přirozenou součástí života – v létě často vyráží na horské kolo, v zimě zase na hory se snowboardem. A když potřebuje vyčistit hlavu, stačí mu jednoduchá věc: vyrazit ven se psem na dlouhou procházku. Klidně na hodinu nebo dvě. A klidně každý den.
Citát, který ho vystihuje
„Každý skutek bude po zásluze potrestán.“
Možná trochu ironie, ale také připomínka, že každá práce a každé rozhodnutí má svůj důsledek. A Tomáš je typ člověka, který se výzev nebojí – naopak je bere jako příležitost posunout se dál.
Rada pro mladé: nebát se práce
Tomáš má také jasný vzkaz pro mladou generaci: „Jít makat. Čím dál méně lidí chce pracovat rukama – a to je podle mě problém.“ Sám je důkazem toho, že když člověk pracuje naplno a nebojí se výzev, může se posouvat dál. I proto patří mezi ty, kteří jsou ochotni vyjet do zahraničí a pomáhat se zapracováním nových nástrojů.
Co má na Webě rád
Tomáš je součástí našeho týmu už od roku 2014 a za tu dobu si k práci ve Webě vytvořil opravdu silný vztah. Jednou z věcí, které si na své práci nejvíce cení, je její různorodost. Každý den přináší nové situace, nové technické výzvy a také nové příležitosti, jak hledat řešení. Právě to ho na jeho práci baví – není to stereotyp, ale prostředí, kde je stále co objevovat a posouvat dál. Velkou roli podle něj hraje také tým lidí, se kterými pracuje. Dobrý kolektiv a kolegové, na které je spoleh, jsou pro něj důležitou součástí každodenní práce. Díky tomu je podle něj práce nejen efektivnější, ale také příjemnější.
Tomáš si zároveň užívá i samotnou podstatu technické práce – hledání řešení, překonávání překážek a zvládání složitých situací, které se v projektech občas objeví. S typickým humorem říká, že „je tu pořád co řešit a pořád se něco děje“. Právě to je podle něj důvod, proč ho práce stále baví. Každý vyřešený problém totiž přináší dobrý pocit a potvrzuje, že práce dává smysl.
